Prezentace, videa, srandičky, ...

Elizo, myslím,že není scestné kritizovat dnešní způsob života a upozornit na to,co ztrácíme. A rozhodně se podle mého mínění nejedná o srovnávání s dalekou historií,ale můžeme se podívat např. na způsob života třeba před 30ti, 50ti lety. Lidé,bydlící v jednom domě či jedné vesnici se znali osobně,znali problémy sousedů a byli většinou ochotni si vzájemně pomoci. Děti se na návsi scházeli ke hrám,... Ještě asi před 10-15 lety jsme psali a posílali dopisy a pohlednice,atd.,atd. A dnes?
Dál píšeš o První republice a co následovalo později - víme dnes, co nás čeká zítra,za měsíc,či za několik let nebo desetiletí?

Dnes mi přišlo mailem,posílám i vám:
Přátelé, v souvislosti se snahou některých romských organizací odstranit z knihoven našich dětí kocoura Mikeše, nabízíme nyní další inovaci v díle Mistra Lady:
http://www.nepracuje.cz/lada.swf
Užijte si to až do konce!
Klikejte na objevující se hvězdičky.
Začíná se na CD nahoře vedle kamen.

Víte jak se na Moravě dělí víno?
1. kategorie - Dá se
2. kategorie - Nedá se
3. kategorie – Pražák to vypije

Deník Pražáka v Brně
Pondělí – Piju s Moraváky
Úterý – Skoro jsem umřel
Středa – Zase piju s Moraváky
Čtvrtek – Proč jsem neumřel už v úterý?!

Brňáci o Praze

Přijde Pražák v Brně na Zelný trh, horko, čtyřicet ve stínu, a ejhle, kašna. Pražák k ní z posledních sil doběhne, ponoří ruce až pára zasyčí, opláchne si obličej, nabere vodu do dlaní a pije a pije. Vidí ho jeden místní a spustí: „Co to lemtáš, dyk do teho chčijó Morgoši!“ „Promiňte pane, ale já jsem z Prahy a moc jsem vám nerozuměl, mohl byste mi to, prosím, říci ještě jednou pomaleji? "Jó, tož ty si z Prahy? Tož pij pomalu, panáčku, je studená…“

Pražáci o Brně

Brňák zabloudí v pražském metru. Kouká na tu ceduli s linkami metra a neleze mu to do hlavy. Tak jde kolem Pražák a vidí jak si Brňák neví rady a povídá: "Se nevyznáš v těch lajnách co?" A Brňák říká že ne. Tak Pražák povídá: "Hele, ta červená lajna, té céčko, ta zelená té áčko a ta žlutá té béčko". A Brňák kýve hlavou a povídá: "A ta modrá to je déčko?" Pražák se chytne za hlavu: "ne té Vltava, ty vole!"

Nadjo je to zajímavé, pěkně se to čte, ale opravdu si myslíte, že je to pravda? Člověk si asi pořád bude na něco stěžovat, ale mě skutečně nenapadá, s kterou historickou dobou je tady naše současnost srovnávaná... Kdy byl člověk člověku blíž? Kdy v historii byla vybojována taková práva, jako rovnost rasy, víry, pohlaví...? Nenapadá mě žádné období, v němž bych chtěla žít... V antice, rozkvětu umění a vzdělanosti? Možná, ale musela bych se narodit jako svobodný člověk, ne jako žena nebo otrok... A uměla bych se z té pozice dívat na lidské utrpení kolem sebe...? Žít ve středověku plném násilí, kdy byl člověk člověku vlkem a lidský život neměl pražádnou cenu, ať královský, knížecí, nebo poddanský...? V dobách následujících, v časech strašlivých morových ran, v časech, kdy lidé jakkoli odlišní nebo jen neprávem obvinění končili po nelidském mučení na hranicích? V dobách nevolnictví? V dobách před druhou světovou válkou, kdy nejméně třetina narozených dětí umírala na dnes běžně léčitelné nebo očkovatelné nemoci? Fakt byste v tom chtěli žít? A to nemluvím o dnešních právech zvířat...
První republika...hezké období naší vlasti, že jo, všeobecný rozkvět... Umíralo se na dnes antibiotiky léčitelné nemoci, které vůbec nevnímáme jako ohrožení života, a naše předky čekala nejdřív hospodářská krize a pak holokaust a zvěrstva druhé světové války, následovaná stalinistickými perzekucemi... Buďme rádi, že je lidstvo tam, kde je. Buďme rádi za vymoženosti naší doby, za život, který v ní můžeme vést. Nerouhejme se...
Není špatné se zamyslet nad kvalitou našeho života, ale srovnávat to s čímkoli, co bylo před námi, pokládám za scestné...

http://www.stream.cz/video/476313-5-sekundovy-film...

Jak se v Rusku klade afalt http://www.stream.cz/video/383188-jak-se-v-rusku-k...

Nadjo

Kiki, k noze

Nadjo, to je přesné

ŽIVOTNÍ PARADOXY

Dnes máme větší domy a menší rodiny
Víc vymožeností, ale míň času
Máme víc titulů, ale míň zdravého rozumu
Víc vědomostí, ale míň soudnosti.
Máme víc odborníků, ale také víc problémů
Víc zdravotníků, ale méně starostlivosti

Utrácíme příliš bezstarostně
Smějeme se málo
Jezdíme rychle
Zlobíme se brzy
Udobřujeme pozdě
Čteme málo
Televizi sledujeme hodně
A modlíme se velmi zřídka.

Znásobili jsme naše majetky,
ale zredukovali naše hodnoty
Mluvíme mnoho, milujeme málo
a podvádíme příliš často
Učíme se jak vydělat na živobytí,
ale ne jak žít
Přidali jsme roky životu, ale ne život rokům
Máme vyšší budovy, ale nižší charaktery
Širší dálnice, ale užší obzory
Myslíme víc, ale máme míň
Kupujeme víc, těšíme se z toho míň.

Cestujeme na měsíc a zpět,
ale máme problém přejít přes ulici navštívit sousedy
Dobýváme venkovní vesmír,
ale vnitřní ne
Rozbili jsme atom
ale ne naše předsudky

Píšeme víc, učíme se míň,
Plánujeme víc, dokončujeme míň
Naučili jsme se pospíchat, ale ne čekat,
Máme vyšší platy, ale nižší morálku
Vytvořili jsme víc počítačů pro víc informací,
ale méně komunikujeme.

Tohle je čas rychlého stravovaní a pomalého trávení
Vysokých mužů a nízkých charakterů
Víc volného času a méně zábavy...
Víc druhů jídla..., ale méně výživy
Dva platy..., ale víc rozvodů
Krásnější domy..., ale neúplné rodiny

Protože každý den, který žiješ je zvláštní příležitost
Vyhledávej vědomosti, víc čti, seď na verandě
a obdivuj výhled bez toho, aby jsi věnoval pozornost svým potřebám
Buď víc času se svou rodinou a přáteli, jez oblíbená jídla
a navštěvuj místa, které máš rád
Život je řetěz radostných momentů,
není jen o přežití
Používej svoje křišťálové poháry,
Nešetři nejlepším parfémem
a použij ho kdykoliv budeš chtít.
Odstraň ze svého slovníku fráze jako
"někdy jindy" a "příště"
Napiš ten dopis, který jsi chtěl napsat
"někdy jindy"

Řekni své rodině a přátelům
Jak moc je máš rád
Neodkládej nic, co přináší smích
a radost do tvého života.
Každý den, každá hodina, každá minuta je výjimečná,
a ty nevíš, jestli není třeba tvoje poslední.

Pokud jsi příliš zaměstnaný najít si čas
poslat tuto zprávu někomu, koho máš rád
a říkáš si, že ji pošleš "někdy jindy"

Věř mi, "někdy jindy"
už ji třeba poslat nestihneš....

Rebi,já mám takovou ze Sconta,na tu kdyby vylezl,tak spadne i se skříní,ta se rozjíždí sama.Jsou to strašný šunty.
ale jinak

nádhera úžasné

ten papuch je božííí