10 skromných jídel: Jak na nejlepší halušky, česnečku i krupicovou kaši

Z polévky do polévky 

My Češi jsme národ polévkový. Nikde jinde ve světě není tak rozšířený zvyk, že se místo předkrmu konzumuje polévka. Na druhé straně, buďme za to rádi. Polévka dodá tělu tekutiny, velmi často i cenné vitaminy a minerály a připraví žaludek na další chod. V případě systých, dříve přesnídávkových, polévek jde dokonce o plnohodnotnou náhradu za hlavní chod. Kažodpádně, v období viróz by měly hrát prim polévky česneková, případně cibulová. Jak na klasickou francouzskou cibulačku, o tom jsme psali už dříve, dnes si s námi pojďte připomenout, jak na klasickou českou česnečku, která vás postaví na nohy po prohýřené noci i při ataku virózy. 

Halušky jako řemen 

Jka už jsme psali v našem předchozím článku, halušky jsou slovenské národní jídlo, které vzniklo v původně chudých oblsatech, kde se místní živili především pastevectvím, chovem ovcí a výrobou ovčích sýrů, jako je brynza. Podle známé slovenské etnoložky Kataríny Nádaské se halušky dostaly na Slovensko společně s brynzou někdy v 17. století díky migrujícím pastevcům z Rumunska, kteří hledali nové pastviny pro své ovečky. Usuzuje se ovšem také, že pastevectvím se místní obyvatelstvo živilo dávno předtím, v každém případě ale slovo brynza, slovensky bryndza, podle Českého etymologického slovníku pochází z rumunského slova brînză, jež znamená tvaroh. Původně se halušky dělaly jen z mouky, vody a soli. Brambory se totiž dostaly na Slovensko až v 18. století. A víte, kdo udělal z halušek slovenské národní jídlo? Byla to prý česká spisovatelka Božena Němcová, které halušky při jejím putování po Slovensku velice zachutnaly. Jídlo je dnes oblíbené jak u našich sousedů, tak u nás. Je na přípravu rychlé a velice dobré.

Krupicová kaše