10 častých chyb při pěstování paprik: Plodová zelenina je náročná na teplo a živiny

Paprikám se dobře daří v těch nejteplejších oblastech, když jim ale zajistíme vhodné podmínky, vypěstujeme chutné plody i jinde. Papriky mají velmi dlouhou vegetační dobu, proto začínáme s jejich pěstováním již v únoru nebo březnu. Nejprve vysejeme semínka a předpěstujeme sazeničky, které pak vysadíme do skleníku nebo fóliovníku, případně je dáme na osluněné výhřevné záhony, mohou být vyvýšené.

Časté chyby při pěstování paprik

Když splníme rostlinám jejich nároky, úroda se obvykle vydaří. Pokud s pěstováním paprik zatím nemáte mnoho zkušeností nebo se vám opakovaně nedaří, možná děláte některou z následujících chyb.

1. Špatný výběr odrůd: Papriky jsou všeobecně choulostivé na teplotu, některé však více. Do chladných oblastí vybíráme méně náročné odrůdy a přednost dáme raným, u kterých je větší šance získat dobrou sklizeň.
2. Pozdní výsev: Pokud časný výsev zanedbáme, rostliny budou v květnu ještě velmi malé a začnou pozdě plodit. Zvlášť brzy je potřeba vyset chilli papričky, s jejich předpěstováním začínáme již v únoru, protože jejich vegetační doba je velmi dlouhá. 
3. Nedostatečné teplo a světlo: Rostliny jsou teplomilné a v chladnu se jim nedaří. Do krytých prostor je vysazujeme teprve začátkem května, ale pokud je stále chladno, tak ještě později. Venkovní výsadby můžeme nechat až na konec května, aby rostliny neohrozily ranní mrazíky, a když se nám počasí nezdá, odložíme výsadbu dokonce až na červen.
4. Špatně připravená půda, nedostatek živin: Půdu je potřeba dobře nakypřit, opracovat, zbavit plevelů a doplnit živiny. Již na podzim zaryjeme hnůj (ideálně koňský), na jaře je vhodný kompost. Oblíbeným hnojivem je zálivka ze slepičího trusu nebo také zákvas z kopřiv.
5. Neotužilá sadba: Papriky je vhodné před výsadbou začít otužovat, otužování provádíme jeden až dva týdny před vysazením, nejjednodušším způsobem je časté větrání.
6. Příliš hustá výsadba: Rostliny se zpočátku zdají malé, ale v dobrých podmínkách značně narostou. Potřebují proto prostor k růstu a potřebovat ho budeme také my, abychom se o ně mohli starat. Oblíbeným způsobem výsadby paprik je pěstování po dvou rostlinách, osvědčený spon je 40 x 50 cm, vždy se však řídíme podle pokynů platných pro konkrétní odrůdu - ty se liší totiž vzrůstností.
7. Špatná péče o okolí rostlin: V průběhu růstu paprik je potřeba zeminu kolem nich opatrně kypřit a zbavovat plevelů. Dáváme pozor, abychom paprikám nepoškodili kořínky.
8. Nedostatečná nebo přehnaná zálivka: Papriky potřebují dostatek vláhy, ale jejich okolí nesmí být přemokřené, zálivku provádíme obvykle ráno nebo pozdě odpoledne, a to nejlépe odraženou vodou. Ledová voda přímo z hadice není ideální.
9. Nedostatečná opora: Papriky sice nepotřebují tak vysoké kolíky nebo tyčky jako rajčata, přesto je i pro ně opora důležitá. Stačí kratší dřevěné kolíky, které zatlučeme vedle rostlin hned při výsadbě a ke kterým je podle potřeby přivazujeme. Pokud rostliny nemají oporu, mohou se výhony pod tíhou plodů vylamovat.
10. Nedostatečné větrání: Papriky sice mají rády teplo, ale letní vedro v uzavřeném skleníku nebo fóliovníku jim neprospívá. Větrání při teplém počasí je nutností, předejdeme tím zbytečnému opadávání květů.

Víte ještě o dalších chybách, které můžeme při pěstování paprik udělat? Budeme rádi, když nám o nich napíšete.

Zdroj: Roman Pavela - Zeleninová zahrádka polopatě, Antonín Dolejší - Zelenina na zahrádce, Miloslav Ryšán - Začínáme zahrádkařit