Jak pěstovat červenou řepu. V kuchyni je skvělá syrová, vařená i pečená

Červená řepa salátová je zajímavá svým výrazným a krásným zbarvením. Z jejích účinků jsou zvlášť ceněné antianemické vlastnosti. Dr. George Pamplona-Roger ve své Encyklopedii léčivých potravin o červené řepě uvádí: "Má antianemické účinky a reguluje funkci trávicí soustavy." S tím souvisí naše častá snaha o její zařazení do jídelníčku. Pro řepu ale platí více než pro jiné druhy zeleniny, že vyžaduje dobrou kuchyňskou přípravu, aby jídla s ní byla opravdu chutná a strávníky naopak neodradila.

Jak pěstovat červenou řepu

Řepa se u nás pěstuje ve více odrůdách, které se liší na první pohled hlavně tvarem (jsou kulaté nebo protáhlé). Ale červená řepa nemusí být jen "červená". Můžeme totiž pěstovat i jiné barevné varianty (bílou, žlutou), které jsou velmi krásné na řezu a leckdy mají příjemnou chuť.

• Červená řepa není na půdu příliš náročná, na hnojení čerstvým chlévským hnojem si ale nepotrpí.
• Proti chladnému a mrazivému počasí není tak odolná jako např. mrkev nebo petržel, proto na jaře s výsevem nespěcháme. Při příliš časném výsevu některé rostliny začnou vybíhat do květu a dřevnatět, takové hned vytrhneme a hodíme na kompost, aby zbytečně nezabíraly místo. 
• Semínka řepy vyséváme přímo na stanoviště do řádků vzdálených cca 30 cm od sebe. Vhodný čas pro výsev je přibližně od dubna do června.
• Vzešlé rostlinky vyjednotíme na vzdálenost 10–15 cm, aby měly dostatek prostoru k narůstání bulev. Výhodou je červené zbarvení rostlin, protože malou řepu v řádcích uvidíme na první pohled. To však neplatí pro jinak zbarvené odrůdy, které jsou mezi plevely hůře poznatelné.
• Záhony během narůstání řepy udržujeme bez plevelů a nakypřené, podle potřeby rostliny zaléváme.

Sklizeň červené řepy

Tato sklizeň je snadná a příjemná, řepa v košíku totiž rychle přibývá a žádné nářadí k vytahování obvykle není potřeba. Za řepu totiž stačí jednoduše "zatahat". 

• Se sklizní začínáme již v druhé polovině léta a pokračujeme až do podzimu. Narostlé bulvy sklízíme postupně protrháváním k přímé spotřebě, ostatní ponechané ještě dorostou a obvykle je sklidíme naráz na konci sezóny. Podzimní vlhké a deštivé počasí červené řepě prospívá, proto v tomto období ještě výrazně povyroste.
• Při sklizni ukroutíme nadzemní část a vyhodíme na kompost. Pokud bychom listy na řepě ponechali, bulvy by rychleji povadly, protože kořen by je musel vyživovat. 

Jak uskladnit červenou řepu

Řepu uskladníme na pozdější využití stejně jako další kořenovou zeleninu. Musí být zdravá, bez hniloby a plísní. Možností k uložení je více:

• Bulvy necháme v bedničce a uložíme do chladna. Příliš suché prostředí není vhodné. Tento způsob se hodí jen pro krátkodobé uložení, řepy brzy začnou sesychat.
• Řepy uložíme do mírně vlhkého písku. Vrchní část bulev musí být kousek nad povrchem písku.
• Někdy se z nedostatku jiných možností ukládá řepa do igelitových sáčků a v nich do chladna. Při tomto způsobu uložení uvnitř ale snadno dojde k zahnívání a vzniku plísní.
• Řepu zavařujeme ve sladkokyselém octovém nálevu. Po zavaření se hodí k doplnění mnoha jídel, během zimy ji určitě oceníme. Tento způsob uložení je sice pracnější, ale řepu díky němu snadno uchováme bez zbytečných ztrát.
• Řepu můžete také zmrazit, stejně jako jinou kořenovou zeleninu. 

Využití červené řepy

Červená řepa má jemně nasládlou zajímavou chuť, kterou je třeba ještě vylepšit dalšími ingrediencemi (sůl, cukr, koření a různé další pochutiny).

• Řepa je cennou složkou čerstvých zeleninových šťáv a smoothie.
• Řepu používáme do různých salátů, a to buď syrovou nebo tepelně upravenou.
• Lze ji připravit nejen naslano, ale i nasladko do moučníků.
• Výborně chutná v kombinaci se sýry (např. kozí nebo balkánský sýr) a rukolou.
• Vydatným a oblíbeným jídlem z řepy je hustá polévka - boršč.
• Červená řepa je výborná do pomazánek. Opět můžeme použít řepu syrovou nebo vařenou. K ochucení lze využít např. nastrouhaný křen.
• Pro využití v kuchyni se hodí i mladé lístky červené řepy. Využijeme je na zdobení jídel a doplňujeme s nimi saláty. Používáme je podobně jako mangold (se kterým je řepa příbuzná) nebo špenát.