Jaká jsou tradiční velikonoční jídla? Začíná období plné dobrot

Velikonoce jsou u nás oblíbeným svátkem, který se nese v duchu náboženských i lidových tradic a oslav. Nepochybně k nim patří také výborné jídlo, které nejenže provoní domov, ale také jsou tradiční pokrmy nositeli hluboké symboliky, která je propojena s lidovou tradicí. Víte, jaká jídla se tradičně v jednotlivé dny Velikonoc jí? 

Modré pondělí

Modré pondělí by měl být den ve znamení odpočinku a příprav na nadcházející svátky. Hospodyňky se v tento den věnovaly úklidu a přípravám na velikonoční pečení. Také se tradičně pekly Boží milosti - křehké smažené kousky těsta, které se po smažení obalují v cukru. 

Šedivé úterý 

Má svůj název podle zvířeného prachu a tedy i šedivé úterý by mělo být ve znamení úklidu, vymetání prachu a pavučin. Mnohdy se bílily stěny a myla špinavá okna po zimě. Hojně se na šedivé úterý jedly syté polévky a jídla z luštěnin, jako je šoulet a pučálka. 

Škaredá středa

Také se jí říká sazometná, a to proto, že v tento den se vymetaly komíny. Škaredá středa zároveň symbolizuje zradu Jidáše - tedy škaredý skutek. Tradičně se pekly bramboráky a placky na různé způsoby, které se záměrně trhaly na kousky (trhance). Večer mnohé hospodyňky pekly jidáše, které se jedly k snídani následující den, což mělo chránit před nemocí a neštěstím po celý rok. 

Zelený čtvrtek 

Zelený čtvrtek připomíná poslední večeři Ježíše Krista. Také se věřilo, že na zelený čtvrtek odlétají zvony do Říma a neznějí až do Bílé soboty, proto děti chodily s řehtačkami a rámusily. Tradičně se jedla zelená jídla - špenát, zelí, kopřivy, jarní polévky s bylinkami a hrách. K snídani nezapomeňte na jidáše potřené medem, který symbolizuje hojnost a zdraví. 

Velký pátek

Velký pátek připomíná ukřižování, a je to nejtišší den roku, kdy neprobíhají mše a křesťané mají přísný půst. Věřilo se, že velký pátek je dnem magie i kouzel, a otevírají se ve skalách skryté poklady. Přísný půst zakazoval jíst maso, krev a vnitřnosti. Jedlo se tedy jedno sytější jídlo v podobě husté zelné polévky, kaše, luštěniny, chléb a zelenina. Také byla povolena konzumace ryb a vodních živočichů. 

Bílá sobota

Bílou sobotou končí dlouhý půst a začíná opravdové hodování. Název je odvozen od bílého roucha novokřtěnců. Byl to den ve znamení hudby, zpěvu, barvení vajíček a pletení pomlázek. Na Bílou sobotu se tradičně pečou mazance, beránci, věnce a k obědu oblíbená nádivka a klobásky. 

Velikonoční neděle

Tato neděle je zvaná také jako Boží hod velikonoční, a je dnem vzkříšení, prožívala se ve znamení oslav a veselí. Lidé se svátečně oblékli a chodili se navštěvovat a hodovat. Typický byl sváteční rodinný oběd, kdy se vařil masový vývar a peklo jehněčí, telecí či kůzlečí maso. Na stole také nesměl chybět beránek a mazanec. 

Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí je dnem plným radosti, oslav příchodu jara a tradic. Chlapci s pomlázkami omlazují děvčata a ty je za to obdarují dobrotou a barevnými vajíčky. Tradičně se v tento den jí vejce na všechny oblíbené způsoby, a také mazance, beránci, koláče, nádivky, uzené maso a čerstvý chléb.