Historie pizzy a jak si ji upéct doma

Pizza a jak to s ní všechno začalo

Pizza, oblíbené jídlo spojované s Itálií, měla své předchůdce už ve starověkém Řecku a Egyptě. První pizzerie začaly v Itálii vznikat již na konci 17. století - pekly se v nich tehdy placky z kynutého těsta, na které se rovnaly další ingredience. V italské kuchyni se až koncem 18. století začala hojně používat rajčata (dříve panovala obava z jejich jedovatosti) a v průběhu 18. století pizza postupně přecházela do podoby, ve které ji známe v současnosti.

Pizza Margherita pochází z Neapole z roku 1889, tehdy sjednocená Itálie chtěla uctít královnu Margheritu a místní kuchař Rafael Esposito vytvořil na její počest pizzu. Byla zajímavá tím, že obsahovala tři barvy italské vlajky – červenou (rajčatový základ), zelenou (bazalka) a bílou (mozzarella). Tato jednoduchá a zároveň velmi působivá kombinace (barevná i chuťová) oslovila nejen královnu Margheritu, ale vlastně celý svět. Tuto pizzu si dnes můžeme koupit v každé pizzerii a pochutnat si na ni. Italský národní pokrm, který byl vytvořen v Neapoli, si postupně dobyl celý svět.

Pizza je velký kruhový plát světlého chlebového těsta, který je nahoře zdoben náplní z různých ingrediencí. Středně tuhé těsto se nejčastěji připravuje z mouky, droždí, soli a vody. Základními složkami ke zdobení jsou obvykle rajčata a sýry (mozzarella). Dále se přidávají nejrůznější suroviny podle druhu pizzy – paprika, cibule, olivy, žampiony, špenát, brokolice, chilli papričky, tuňák, sardinky, kuřecí maso, šunka, salám, ančovičky, ananas a další. Pizza se dochucuje různým kořením, bazalkou a česnekem. Peče se v peci nebo v troubě.

Ještě něco navíc z historie pizzy

Roku 1943 byla v Americe oficiálně připravená první pizza, která nesla název Chicago-Style. Od roku 1948 se na trhu začíná objevovat první předpřipravené těsto na pizzu. V padesátých a šedesátých letech minulého století se pizza stala dalším fast food jídlem v Americe, stejně jako hot dog a jablečný koláč.

První zmrazenou pizzou přispěli na trh bratři Celentanovi v roce 1957, tím položili počátek velkého rozšíření mražených polotovarů v obchodech. Dnes si můžeme koupit pizzu předpečenou a doma si ji dopéci.

Ovšem příjemným zážitkem je si zajít na pizzu do pizzerie (restaurace, ve kterých se pizza připravuje).

Také rádi pozorujete pizzaře v akci? Existuje dokonce sportovní odvětví – pizza akrobacie (pizza Freestyle), které bylo založeno kolem roku 1980 italskými pizzaři. Při tomto „umění“ pizzař vyhazuje těsto do vzduchu a nechává je létat a točit se kolem něj, těsto je krásně tvárné a přitom se za pomoci odstředivé síly zvětšuje. Tato show se předvádí při rytmu hudby. 

Půjdeme-li na pizzu do pizzérie, vybereme si z široké nabídky tradičních i netradičních italských pizz.

Jak na pizzu v domácích podmínkách

Doma při pečení pizzy často zapojíme fantazii a pracujeme s tím, co máme k dispozici a co nám chutná. Možná by se Italové divili.

To, co si doma upečeme, by si totiž často spíš než "pizza" zasloužilo název "slaný koláč". V receptáři od našich čtenářů můžeme najít spoustu inspirace na dobroty opravdu netradiční, přesto chutné.

Při dochucování sáhneme nejčastěji po italském koření nebo po koření na pizzu. Povrch můžeme lehce pokapat olivovým olejem. Když sýr přidáme až po krátkém zapečení, nebude příliš vysušený.

V receptáři máme i další varianty a způsoby přípravy pizzy - spíš bychom měli používat termín "slaný koláč". Jeden z nejjednodušších způsobů, jak si připravit slaný koláč v domácích podmínkách, je použít na jeho základ koupené listové těsto. Upečeme jej buď v klasickém tvaru kulatého plátu nebo jej rozložíme po celém plechu. Listové těsto se velmi dobře hodí na přípravu různých "šneků" a dalších menších tvarů, které ochutíme ve stylu pizzy. Listové těsto je pohodlné a dává nám spoustu možností přípravy, použití "naslano" je sice méně obvyklé než využití na sladké dobroty, ale zrovna tak výborné.