Ředkve a jejich pěstování: Nenáročná zelenina je plná cenných živin, výborně chutná a dlouho vydrží

Ředkev je nejen výrazně větší, ale má často ostřejší chuť než daleko více rozšířená ředkvička. Přesto některé odrůdy jsou velmi lahodné a svou chutí více připomínají kedlubny. Pokud s ředkvemi zatím nemáte zkušenost, nebojte se jich. Možná se po ochutnání stanou vaší oblíbenou zeleninou. Ředkve jsou v naší kuchyni méně populární než ředkvičky a je to docela škoda, pěstování není náročné a chuť výborná. U některých ředkví, které se pěstují na podzim, navíc oceníme i dlouhou skladovatelnost.

Výsev ředkví na jaře a v létě

Nejen chuť, ale i pěstování je podobné jako u ředkviček. Jen je nutné počítat s větším prostorem k růstu. 

• Ředkvím se výborně daří v lehčích kyprých půdách, které doplníme kompostem. Hnojení chlévským hnojem se nedoporučuje.
• Jarní odrůdy vyséváme brzy na jaře. Venkovní výsev provádíme od konce března do první poloviny dubna, s výsevem do skleníku či pařeniště začínáme už od února. Velkou výhodou pěstování ředkví je, že poměrně dobře snáší chlad.
• Na podzim pěstované ředkve vyséváme od konce července do srpna. Ke sklizni dorůstají od konce září až do začátku listopadu. Záleží vždy na konkrétní odrůdě. Některé jsou vhodné k dlouhodobému skladování a konzumaci během zimních měsíců. 
• Vzdálenost řádků je obvyklá jako u další zeleniny, tj. alespoň 20 cm. Vzešlé ředkve jednotíme. Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami musí být větší než mezi drobnějšími ředkvičkami (přibližně 10–15 cm).  Záleží vždy na konkrétní odrůdě ředkví. Častou chybou při jejich pěstování je, že rostliny včas neprotrháme a úroda pak za moc nestojí.

Jak pěstovat ředkve

Ředkvím přeje vlhčí počasí, rostou pak ostošest. Naopak při suchu a bez zalévání zakrňují, brzy dřevnatí a ztrácí dobrou chuť.

• Záhony udržujeme nakypřené a bez plevelů. Zavlažování je nutné především u odrůd pěstovaných na jaře. Podzimní ředkve zaléváme hlavně zpočátku, při teplém a suchém počasí, nicméně později na podzim bývá často deštivo a ředkvím se dobře daří i bez zálivky.
• Výbornou ochranou a pomocí při pěstování ředkví je bílá netkaná textilie. Chrání rostliny před škůdci a vysycháním záhonů. Poskytuje jim teplotně příjemné prostředí, ve kterém ředkve rychle rostou. Textilii můžeme nechat na záhonech až do sklizně.
• Ředkve sklízíme poté, co dosahují vhodné velikosti. Postupně je protrháváme a používáme v kuchyni.
• Když ale podzim pokročí a očekáváme příchod mrazíků, nezbývá než sklidit všechny zbývající rostliny. Po sklizni jim hned ukroutíme listy a bulvy uložíme tak, aby zbytečně nevysychaly. 
• Ředkve uložíme do chladna, menší množství bulev snadno uchováme v lednici. 
• K delšímu skladování lze použít bedničky s pískem ve sklepě, jak to dělaly naše babičky. Osvědčilo se i uložení do uzavřených igelitových pytlů, všechny bulvy ale musí být naprosto zdravé.

Využití ředkví v kuchyni

Jak ředkve zpracujeme a konzumujeme, to záleží především na konkrétních odrůdách. Velmi oblíbené jsou dlouhé bílé s jemnou chutí, ale pochutnáme si i na dalších typech různých barev, které se vyznačují odlišnou pálivostí.

• Jíme je především syrové. Bulvy mají mnoho živin a jsou cennou zásobárnou vitamínů, v syrovém stavu jsou naprosto skvělé. Můžeme je jíst nakrájené na plátky nebo nastrouhané, přidané do salátů či nachystané jako obloha kolem dalšího jídla.
• Bílá ředkev je populární v asijské kuchyni, která je pro nás cennou inspirací. Ředkev je výtečnou surovinou do kvašených směsí zeleniny (pickles).
• Velmi zajímavou odrůdou je černá ředkev, která vyniká dlouhou skladovatelností (po několik měsíců) a lidové léčitelství ji doporučuje jako prevenci i podpůrný prostředek léčby nachlazení. Můžete ji dokonce nastrouhat a promíchat s trochou medu - ředkev pustí šťávu, která se konzumuje po lžičkách při kašli.
• Ředkve jsou vhodné i k tepelné úpravě, můžete vyzkoušet např. smetanovou polévku z bílých ředkví, zdobenou čerstvými lístky z červené řepy. 
• Ředkve používáme podobně jako ředkvičky, proto i některé ředkvičkové recepty pro nás mohou být zdrojem zajímavých nápadů. Přebytek klasických ředkviček lze zpracovat např. na mozeček (obdobně jako květák), stejně tak se dá připravit i přebytek některých ředkví. 
• Tip: V kuchyni jsou využitelné nejen bulvy (podzemní části) ředkví, ale i mladé lístky. Semena jsou vhodná k nakličování, které provádíme především v zimních měsících, když je nedostatek vitamínů z jiných zdrojů.