Velikonoční kalendář 2022: Kdy natrhat kopřivy na nádivku, kdy zadělat na mazanec a kdy upéct beránka?

Květná neděle a pašijový týden

První předzvěstí blížících se Velikonoc je Květná neděle. Tak se označuje poslední postní neděle, týden před Božím hodem velikonočním. Po ní pak následuje pašijový týden, který je ještě přísně postní. Protože půst vrcholil, jídelníček byl čím dál tím víc prostší, jedly se v tento týden hlavně brambory, jáhly, zelí a hrách. Už během Květné neděle se ale začínalo s pečením. Hospodyňky připravovaly pečivo z kynutého těsta připomínající hady, ptáčky, ještěrky a slepice. Pečivo ve tvaru ptáčků a zvířat mělo přivolávat jaro, zajistit dostatek úrody v následujícím roce a bylo i symbolem plodnosti. Pondělí a úterý byly ještě obyčejné všední dny, s přípravami na Velikonoce se začalo až ve středu. Během tzv. Škaredé nebo také Sazometné středy se jedla první speciální jídla – a sice různé placky nebo kaše. Měly se totiž jíst pokrmy nepovedené, potrhané, zkrátka nějak škaredé. Oblíbené proto byly třeba bramborové placky a trhance.

Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek byl a je jedním z dalších postních dnů. V tento den se stále jedly luštěniny a obiloviny, na stole ale nesmělo chybět něco zeleného. Zelené pokrmy měly zajistit, aby člověk zůstal v následujícím roce zdráv.  Dnes si lidé dávají většinou jídla se špenátem, dřív byly oblíbené bylinkové polévky (třeba z jitrocele, kozlíčku nebo medvědího česneku) se zásmažkou a rozkvedlaným vajíčkem zdobené kvítky. Oblíbený byl také špenát z kopřiv, bez nichž se v minulosti neobešla velikonoční nádivka. Do nádivky či špenátu jsou nejlepší hlavně mladé kopřivy. Na kopřivy je proto třeba vyrazit, jen co vyraší první lístky. Protože jsou letos Velikonoce poměrně pozdě, můžete si  kopřivy nasbírat dopředu, nasekat, uložit do sáčku a uchovat je až do Velikonoc v mrazáku. Na Zelený čtvrtek se také peklo první tradiční velikonoční pečivo - jidáše z kynutého těsta, které připomínalo Jidášovu zradu. Měly podobu bochánků, spletených pramenů nebo různých zamotaných tvarů. Splétané prameny totiž symbolizovaly provaz, na němž se Jidáš oběsil. Mazaly se medem, což mělo přinést zdraví a sílu.

Velký pátek

Velký pátek je dnem smutku, kdy si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista. Přestože většina lidí dlouhý předvelikonoční půst nedodržuje, zvyk nejíst maso na Velký pátek v mnoha rodinách přetrvává. V minulosti se v tento den připravovalo jen jednoduché jídlo z toho, co se našlo doma. Nesmělo se pracovat, prát, uklízet ani péct. Hospodyňky tak jen sbíraly síly na další dny, protože hned další den vše vypuklo naplno.

Bílá sobota

Na Bílou sobotou konečně končí čtyřicetidenní půst. V ten den také vrcholily přípravy na neděli, tedy Boží hod velikonoční. Pekla se hlavně velikonoční nádivka, známá také jako sekanina, sekanice či řežábek. Mnoho lidí ji zná tak pod názvem hlavička. Původní nádivka se totiž připravovala z masa z telecí hlavy. Velikonoční nádivka má mnoho variant. Dnes se dělá hlavně z pečiva a trochy uzeného masa, dřív ní bylo masa mnohem víc než pečiva a úplně původní varianty dokonce pečivo neobsahovaly vůbec a základ hmoty tvořila krupičná kaše. Jarní bylinky ale byly součástí hlavičky vždy. Kromě kopřiv se do ní přidává i pažitka, petrželka, pampeliška či kontryhel. Během soboty bylo zvykem zadělat těsto na mazanec z kynutého těsta. Důležité bylo, aby byl mazanec upečený na následující den, neboť se nosil do kostela k pomazání.

Velikonoční neděle

Boží hod velikonoční byl nejdůležitějším dnem Velikonoc, neboť se slavilo zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V tento den se tak konala největší hostina se spoustou dobrot. Lidé si konečně mohli dopřát maso, na svátečním stole proto musela být pečínka, obvykle jehněčí nebo kůzlečí maso. Ti, kteří si pečínku nemohli dovolit, pekli aspoň sladkého beránka z těsta. Jehněčí či beránek se dělaly na památku Ježíše Krista, který byl obětován jako nevinný beránek. V neděli se také chodilo do kostela ke svatému přijímání a lidé si tam také nosili k posvěcení velikonoční pokrmy - beránky, mazance, vejce, chleba i kořalku. Aby byla připravena i výslužka pro pondělní koledníky, pekly se ještě koláče s povidly, tvarohem, mákem nebo se zelím. Ty se pak podávaly během „pomlázky“. Někde se místo mazance dělala jeho slaná obdoba rovněž z kynutého těsta, tzv. baba. Do ní se dával uzené maso nebo slanina. Neměla tvar bochánků, pekla se ve formě a skládala se z několika vrstev/plátů těsta.

Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí již bylo čistě ve znamení pomlázky a vajíček. Vejce totiž symbolizovala nový život a znovuzrození a nesměla chybět ani v dalších velikonočních pokrmech.  

Zdroje informací:
Monika Kindlová, Martina Boledovičová: Tradinář
Vladimíra Jakouběová: V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc
Milujivelikonoce.cz
Vitalia.cz