Recept na jednoduchý domácí margarín bez „éček“: Zdravější než z obchodu a připravený do půl hodinky

Za vším stojí Napoleon III.

Už v roce 1813 francouzský chemik Mechel Eugéne Chevreul objevi novou mastnou kyselinu. Protože obsahovala lesklé perleťové usazeniny nazval ji podle řeckého slova „margarita“ (perla) acide margarique – tedy kyselina margarová.

Na tyto výzkumy navázal Hippolyte Mége-Mouriés. Ten vyslyšel výzvu Napoleona III., synovce slavného vojevůdce, který v době francouzsko-pruské války (1870–1871) potřeboval pro armádu a poddané levnou náhražku drahého másla a slíbil odměnu za recept na její výrobu.

Chemik Hippolyte Mége-Mouriés vyvinul metodu, která spočívala v procesu stloukání hovězího loje s mlékem. Mége-Mouriés si tuto látku, které se říkalo nejprve oleomargarín (později se ujalo kratší margarín), nechal patentovat.

A protože byl nejen dobrý chemik, ale i dobrý obchodník, ještě v roce 1871 prodal patent nizozemské společnosti Jurgens (dnes je součástí koncernu Unilever).

První továrny na margarín

Ve stejném roce německý lékárník Benedict Klein založil v Kolíně nad Rýnem první továrnu na výrobu margarínu – Benedict Klein Margarineweke, vyrábějící značky Overstolz a Botteram.

Další továrnu postavil v Německu roku 1888 Holanďan Simon Van Bergh, který uvedl na trh značku Vitello. Do stejného podnikání se roku 1895 pustil i Emanuel Khuner z Vídně a jeho Kunerol se stal součástí stravy vojáků za první světové války.

Pozadu nezůstali ani továrníci v českých zemích a Jan Schicht zahájil v roce 1904 v Ústí nad Labem výrobu umělých tuků.

Amerika se bránila

Od doby, kdy Hippolyte Mège-Mouriès poprvé zpracoval hovězí lůj, prošla receptura margarínu mnoha změnami. Postupem času se receptura margarínu měnila. Už se nevyráběl z hovězího loje, ale z rostlinných olejů, jako jsou řepkový a sójový olej.  Přestože byl margarín užitečnou alternativou másla, protože vydržel déle a chutnal podobně, nebyl vždy vítán a v některých historických obdobích byl dokonce předmětem zdanění a zákazů.

Zatímco margarín vítězně táhl Evropou, za velkou louží se na něj dívali s nedůvěrou. Levnější margarín byl vnímán jako hrozba pro celkem lukrativní mlékárenské odvětví. Byly přijaty zákony na ochranu spotřebitelů, kde bylo jasně definováno, za jakých podmínek se margarín smí vyrábět a prodávat, aby nedošlo k jeho záměně s máslem.

Zákon o margarínu

Některé vyráběné margaríny obsahovaly malé množství mléka a většina z nich obsahovala různé konzervanty a emulgátory. Aby se margarín více podobal máslu a byl tak lépe prodejný, přidávaly některé společnosti do margarínu žluté barvivo. V červenci 1886 přijal Kongres USA zákon o oleomargarínu, který na prodej margarinu uvalil značnou daň. Vyžadoval také, aby výrobci měli licenci.

Prodej margarínu byl výhodný a jeho výroba levná. Někteří lidé mu dávali přednost před máslem, protože byl obvykle levnější, dostupnější a trvanlivější. Byl důležitou surovinou zejména v dobách hospodářských potíží, kdy lidé potřebovali levný zdroj tuku k jídlu a vaření.

Velký rozmach zažil margarín v dobách druhé světové války, vytlačil drahé a nedostatkové máslo. To u nás pokračovalo i v padesátých letech, kdy byl součástí přídělového systému.

Dnešní průmyslově vyráběné margaríny obsahují minimálně 80 procent tuku. Přidávají se do nich emulgátory, které zajišťují stabilitu výrobku a zabraňují rozkladu na vodu a olej. Nejčastějším emulgátorem je lecitin. Do margarínu se přidává také beta-karoten, který mu dodává sytě žlutou barvu. Máslové aroma zase zaručí příjemnou chuť. Většina výrobců doplňuje margaríny vitaminy  A a D.

Domácí margarín

Vyrobit doma margarín není zase až tak složité. Pokud byste to chtěli zkusit, budete potřebovat:

• 200 ml kokosového oleje rozehřátého v mikrovlnce
• 60 ml rostlinného oleje (slunečnicový, řepkový, olivový nebo kombinace dvou)
• 100 ml ovesné smetany (běžně k dostání )
• ½  lžičky soli
• ½  lžičky kurkumy

A jak na to? Ovesnou smetanu vlijeme do vyšší nádoby na mixování. Přidáme 200 ml rozehřátého kokosového oleje a 60 ml rostlinného oleje. Osolíme a obarvíme kurkumou. Pořádně promixujeme, aby se všechny složky spojily. Směs přelijeme do kleněné uzavíratelné sklenice. 

Do velké mísy dáme led a trochu vody a do toho postavíme sklenici se směs a ihned začneme metlou míchat tak dlouho, dokud margarín neztuhne.  Sklenici uzavřeme a dáme na půl hodiny do mrazáku. Pak vyndáme a skladujeme v lednici. Domácí margarín by měl vydržet asi měsíc.

Zdroje informací: mentalfloss.com, vitalia.cz a recipereminiscing.wordpress.com