Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Prezentace, videa, srandičky, ...

spagetka::-D:-D:-D:yes:

Pravda o mužích:
1. Víte, jaký je rozdíl mezi mužem a jogurtem?
Jogurt má aspoň nějakou kulturu...
2. V životě muže jsou čtyři období:
* období, kdy věří na Mikuláše
* období, kdy nevěří na Mikuláše
* období, kdy dělají Mikuláše
* období, kdy vypadají jako Mikuláš
3. Muži vědí o ženách těchto deset zásadních věcí:
1/
2/
3/
4/
5/
6/
7/
8/
9/
10/ Ženy mají prsa !

4. Jak definují muži rovnoprávnost mezi mužem a ženou?
Vy vaříte - my jíme.
Vy uklízíte - my děláme binec.
Vy žehlíte - my mačkáme.

5. Víte, jak si muži představují pomoc v domácnosti?
Zvednou nohy,když manželka luxuje...

6. Víte, proč se ženy starají o své oblečení víc než o manžela?
Protože bez manžela se mohou ukázat všude. Bez šatů, ne...

7. Ideální manžel: nekouří, nepije, neflirtuje, NEEXISTUJE!!!

8. Víte, proč Bůh stvořil nejprve Adama?
Protože vždycky se začíná od nuly...

9. Víte, proč Bůh stvořil ženu?
Protože zjistil, že v prvním případě stvořil blbce...

A na mravence platí toto : na misku nalijete rum a nasypete písek.A mravenci se vožerou a pak se navzájem ukamenujou......:-)):-))

Nadja: Jo ......a pak budu vystupovat v cirkusu,jako “Muž s obří hlavou“.....:-)):-)):-)):-)):-))

jarda Kadic: tak čekej pod stromem, a až slezou, tak je zadupej.:-D:-D:-D

Severinka:....no, vony,ty potfory zas někudy slezou...:-)):-)):-))

jarda Kadic:a máš to vyzkoušené:-D:-D:-D:-D

Já znám taky způsob: naženu je na strom a seberu jim žebřík.....;-)

yanull:to je opravdu k zamyšlení:-!:-!:-!

yanull: to opravdu stojí za zamyšlení a mělo by si to přečíst co nejvíce lidí.:yes:

K zamyšlení:


Proč jsem neadoptovala dítě v Africe?
A proč nezachraňuji deštné pralesy?
My lidé si toužíme pomáhat, je to naše přirozenost. V dnešní
době je snadné pomáhat i na druhém konci světa. Jenže...
Když jsem potkala člověka, který v Africe sázel stromy, byla
jsem unesená tou vznešenou myšlenkou. Jak nádherné. Dokud
mi nevyprávěl, že se rozvedl s manželkou, s rodiči se nestýká a
děti vídá jen občas. Zrovna byl na cestě do Nepálu jako
dobrovolník pro místní sirotky. Pak ho čekal ášram v Indii, aby
našel vnitřní klid a pak možná domů, i když - jak řekl - ta vidina
ho moc nelákala.
Zůstala jsem jako opařená a vzpomněla si na Amazonii a na
Indiána v pouliční restauraci, který se mě ptal, co tam dělám.
Řekla jsem mu, že jedu do pralesa. Udiveně vzhlédl od misky
fazolí a zeptal se: "Vy u vás nemáte lesy?!"
Tak to bolelo!
A pak jsem se vrátila domů. Vzala pytel na odpadky a šla uklidit
dolů pod barák k silnici ty poházené petlahve. Seděla jsem tam
na hromadě odpadu a jen vnímala to, co mi starý Indián předal.
Jak jsem já mohla pomoci druhým, když jsem si nejdřív
neuklidila doma?
Jaký smysl dávalo létat na druhý konec světa a zachraňovat
prales, když prales umírá kvůli tomu, že všechno, co dělám je
závislé na ropě, kterou odtamtud chtějí vytěžit, abych tam pak já
mohla nadšeně přiletět a držet transparent : Zachraňte prales !?!
Jak jsem mohla pomoci dítěti v Africe, když jsem neuměla
naučit svoje vlastní děti, aby si po sobě uklidily?!
Jaký smysl dávalo někam jezdit a ukazovat druhým řešení jejich
problémů, když to znamenalo obírat je o jejich zodpovědnost za
vlastní chyby? Obírat je o sílu najít vlastní řešení? A tím
prohlubovat jejich závislost na mně!?
Bylo to stejné jako s dětmi. Nemohla jsem je naučit chodit.
Musely x krát spadnout na zadek. Čím déle jsem je držela za
ruku, tím později začaly samy chodit. Mohla jsem tam jen být a
povzbudit je, že to zvládnou a naučí se to. Samy. Jako se Ella
naučila hrát sama na piáno a Dan postavil svůj první domek z
cihel na hromadě hlíny. Jeho chyby ho naučily, co udělat příště
líp!
Nemohla jsem zachránit Afriku, ani prales, ale mohla jsem začít
u sebe.
Chodit víc pěšky.
Přestat si foukat zbytečně vlasy.
Přestat kupovat hloupé marketingové produkty zaručeně vita a
raw z druhého konce světa a místo toho jít k zelináři na náměstí.
Mohla jsem toho změnit tolik !!
Každý den. 365 dní v roce...to není málo!
A když to udělá každý z nás? Nebude koho zachraňovat !!
Africké děti nebudou hladovět, protože jejich rodiče otročí ve
zlatých dolech do mého iPhone.
Prales nebude umírat, protože nebude potřeba tolik ropy.
Mám pokračovat ?
A já si nebudu kupovat své svědomí charitou a lítat na drahé
semináře, abych chlastala panáky z pupku Deepaka Chopry, ale
budu dělat to, co dává smysl. Zodpovědně se starat o mír u
sebe doma. Učit děti na řece Orlici, že když mám jen malou loď,
nevezmu si nic navíc, nejlepší lekce skromnosti, kterou znám.
Když jsem já spokojená, je takový i můj svět. Potřebuji tak málo!
Svou rodinu a kus chleba, čistou vodu a jedno jablíčko. Jako na
vodě. To, co bylo nejcennější byl smích mých dětí, které
pozorovaly říčního raka a cestou sbíraly odpadky po lidech, kteří
jezdí do daleké Indie, okázale pomáhají světu, ale doma si
neuklidí.
Ano, i my tu máme lesy!
A jak o ně pečujeme, to vidíme každý den. Nijak.
Pohltila nás pýcha a ovládl parazit chamtivosti. Touha mít a
dobýt! Ty nejvyšší hory, ty nejhlubší oceány.
Ale uvnitř jsme neskutečně chudí.
Pomozme nejdřív sobě.
Uzdravme sebe a svou rodinu. V ní to všechno začíná i končí.
Pak naše děti nebudou muset hledat smysl života na pláži v
Goa, ale budou si vážit rozkvetlé louky za domem.
Hloupý Honza šel do světa, aby se pak vrátil domů.
A já?
Sázím stromy v tichosti a pokoře. Uklízím "naši" studánku v
údolí.
A vím, kde je moje místo.

Doma. V lese.

Přispět do diskuze

Přidat příspěvek