Troubovatá bramboračka

Polévka chutná jako několik dnů odleželá, přitom je čerstvě uvařená. Kromě prvotního "rozjezdu" na plotýnce ji dál už nemusíte nikterak hlídat.

Tento způsob vaření má mnoho výhod. Namátkou vybírám 2.

1. V troubě je ještě dost místa a podobným způsobem lze dělat i další pokrmy. Chcete-li udělat kompletní menu, klikněte na autora "od trouby", nebo rovnou na recept "Vepřové plátky s jablky"Doba přípravy je obdobná.

2. Tento příklad je smyšlený a podobnost s některými žijícími lidmi je čistě náhodná.

Tedy: Mistr kuchař si podle receptu připraví ráno troubovatou bramboračku. V osm ráno si uvědomí, ze už má vlastně uvařeno a co teď? Obvolá pár kamarádů a pozve je do restaurace, která otvírá alespoň v 10. Tam je s nadšením "ohromí", jak s tím vařením skvěle vydupal a ještě si doma nasbírá plusové body. Po spoustě dotazů (a piv) zjistí, že už jsou, tak nějak, tři odpoledne. Zodpovědně a bez výčitek svědomí vyrazí za svými strávníky.(Výčitky svědomí se po pátém pivu už negenerují.) Trochu ho zaskočí, že za tu chvilinku jeho nepřítomnosti,se atmosféra doma vyvinula výrazně v jeho neprospěch. Však neváhat. Vratkým, ale rychlým krokem donést polévku na stůl, naběračkou se trefit alespoň do talíře a? Už první ochutnání je zcela odzbrojující. Pak jen důsledně dodržet, že u jídla se nemluví a je vyhráno. Rozhodně se nedoporučuje, v tuto chvíli: Například, ptát se dcery, kdy že to včera vlastně přišla domů. Ještě vydržet pár dnů dobromyslného popichování, jako třeba: A v kolik teda budeme jíst příště? Atp. Po pár dnech se rodinná pohoda rozfofruje zas na nejvyšší obrátky.

Poučení z příběhu: Pokud polévka zůstane v troubě ze závažných důvodů déle, (o nějakou tu hodinku,) její kvalita neutrpí. Spíš naopak.

No nevím jestli zrovna tohle byl nejlepší příklad co by vás přesvědčil. Nicméně:

Přeji dobrou chuť.