Hladká Ančka

V severovýchodních Čechách se dnes podle nářečních výzkumů vyskytuje varianta výrazu hladká ančka, která byla dosud pro dialektologa etymologickou i sémantickou hádankou.

Výchozí je tu zjevně původní a velmi starobylý název kučka. Ten se však jako nářeční archaismus stal pro uživatele postupně jen expresívně zabarveným seskupením hlásek, který — podobně jako v jiných případech — byl pak dobrým podkladem pro tzv. adideaci — žertovné zkřížení s jiným, významově naprosto vzdáleným, zvukově však blízkým výrazem — osobním jménem Ančka.

V sousloví hladká ančka dosud nebyl správně vyložen ani původ a význam slova hladká. Proč právě tato polévka, která není nápadně jemná, „hladší“ než jiné, má v názvu právě tento atribut? Proč se nejmenuje pouze ančka? Odpověď dává frazeologické spojení doložené v Jungmannově slovníku: „hladkou míti (žertem) ‚hlad míti‘ . Přídavné jméno v sousloví tedy žertem vystihuje vlastnost této polévky: je „hladová“, tj. málo sytá, lehce stravitelná, a zároveň byla jídlem prostých lidí, chudých — hladových.