Jaké známe druhy octa a na co vše je můžeme využít? Velký přehled vám poradí

Ocet je nedílnou součástí zásob z naší kuchyně. Vzniká přírodním kvašením alkoholu, a proto se pro jeho základ může použít nejen líh, ale i třeba víno či ovoce. Každý ocet pak má odlišnou chuť, vlastnosti a zároveň i použití. Pojďme se podívat na jejich rozdělení a vhodné užití.

Kvasný lihový ocet

Dříve to byl jediný zde prodávaný ocet. Je to sice obyčejný, ale nejsilnější ze všech octů. Prodává se nejčastěji v koncentraci 8 %. Díky této koncentraci má silné konzervační účinky a proto je nejvhodnější na nakládání okurek, zeleniny, hub i třeba oblíbených utopenců. Je dobrým pomocníkem také při úklidu v domácnosti. Skvěle odstraní vodní kámen, různé šmouhy ze skel a zrcadel i zápach v pračce či lednici. Dříve se používal i místo klasické dezinfekce, dnes je využívaný na potření místa po bodnutí hmyzem.

Vinný ocet

Vinný ocet se dá sehnat v každém obchodě a to ve dvou barvách - červený a bílý vinný ocet. Jelikož se vyrábí kvašením vína, pak po vykvašení bílého vína vznikne bílý vinný ocet a po vykvašení červeného vína získáte červený vinný ocet. Při kvašení se pouze změní veškerý alkohol na ocet, ale ostatní složky zůstanou zachovány. Nejlepší a nejkvalitnější vinné octy koupíme v Itálii a ve Francii. V naší kuchyni se hodí především na dochucování salátů a jídel studené kuchyně. Použít je lze i na dochucení omáček, polévek, majonéz, chutney a marmelád. Bílý vinný ocet je skvělý na středomořské recepty, ovoce a zeleninu. Červený je báječný do zálivek, majonéz a dresinků. Vinný ocet je i výborným přírodním lékem proti bakteriím, virům a plísním. Podle lidového léčitelství zklidňuje rány po bodavém hmyzu a dokáže zmírnit průjem i podpořit dobré trávení.

Ovocný ocet

Tento ocet se dá vyrobit z jakéhokoliv ovoce. Nejznámější jsou kromě jablečného octu ještě malinový ocet a rybízový ocet. Jejich chuť bývá nasládlá a zároveň nakyslá po ovoci, občas v nich zůstává i zbytková ovocná vůně. Jelikož zde přetrvávají ovocné tóny, jsou tyto octy nejvhodnější do zálivek na salát, zvláště v kombinaci s kvalitním olivovým olejem, bylinkami, s hořčicí, koprem, česnekem a sýrem. Dají se použít i do omáček či pomazánek. Nejznámější jablečný ocet se používá dokonce v podobě drinku. Smíchaný s vodou je osvěžující a plný zdraví. Podporuje detox těla, pomáhá s trávením a dokonce se doporučuje i při bolestech v krku.

Balzamikové octy

Nejspíš každý zná balzamikový ocet - vyrábí se z octa a ovocného moštu, který se odpařením zredukuje na sirupovou konzistenci. Nechává se pak zrát v dřevěných sudech. Má hustší konzistenci a koncentraci jen kolem 3 %. Je tedy nejslabší ze všech octů. Kvalitní a dlouho zrající ocet je samozřejmě dražší než leckteré napodobeniny. Balzamikové octy jsou skvělé k finálnímu dochucení jídel přímo na talíři. Nejsou vhodné pro tepelnou úpravu, při ní by se změnila jejich chuť. Jsou skvělé na zakápnutí salátů a do zálivek, hodí se dokonce i na ovoce (např. jahody) a na zmrzlinu.

Rýžový ocet

Rýžový ocet se nejvíce používá v tradiční asijské kuchyni. Jeho výroba se provádí zfermentováním rýže nebo rýžového vína. Najdeme ho ve dvou barvách, a to světlý a tmavý rýžový ocet. Světlý rýžový ocet je nejčastěji používán v Japonsku nejen při přípravě sushi, ale i k dochucení různých pokrmů. Má mimořádně jemnou a decentně nakyslou chuť. Tmavý rýžový ocet se používá hlavně v Číně. Kromě dochucení rýže na sushi se používá i do salátů, zálivek, marinád, stir-fry, polévek, omáček a dalších asijských pokrmů. Má také blahodárné účinky na tělo. Tišší bolest, odhleňuje a působí i proti zácpě. Japonci se zaručují, že rýžový ocet může za jejich štíhlou linii.

Umeocet

Tento ocet je specifický a odlišný svou výrobou. Základ tvoří švestičky umeboshi. Ty se nakládají do soli a umísťují do sudů. Zde zrají minimálně půl roku. Kvašením v sudu vzniká voda - umeocet. Umeocet je nejen kyselý, ale zároveň i slaný. Hodí se proto do pokrmů, do kterých potřebujeme dodat nejen kyselost, ale i slanost. Tento ocet dokonce pomáhá s posílením a regenerací těla a odstraněním pálení žáhy.

Kokosový ocet

Jedná se o nejnovější ocet, který se nejčastěji vyrábí z nektaru kokosové palmy. Pro získání octu musí nektar fermentovat minimálně 9 měsíců. Chutí připomíná ocet jablečný, ale je o malinko sladší, jemnější a má ideální kyselost. Má vysoký obsah živin a nízký glykemický index. Jeho užití je podobné jako u jablečného octu. Též ho lze smíchat s vodou pro osvěžení a posílení těla.

Ochucené octy

Ochucené octy se vyrábí z kvasného lihového octa nebo vinného octa, a to přidáním bylinek či koření. Tento druh octů si můžete vyrobit v pohodlí domova, jen se vše musí nechat řádně odležet, aby chutě měly dostatek času prostoupit celou nádobou octa. Takto ochucené octy nejvíce oceníme při použití na saláty a marinády.