Nejoblíbenějším jídlem Čechů je pečené vepřové maso (ideálně bůček) s dušeným zelím a knedlíky - houskovými, bramborovými nebo kynutými. Zelí volíme bílé, červené, hlávkové či kysané - na tom vlastně nezáleží. V každé rodině se totiž připravuje knedlo-vepřo-zelo pod stejným názvem, ale pokaždé jinak.

Kdo by neznal křupavé, mastné placky ze strouhaných brambor, mouky a vajec? Česnek, pepř a majoránka dodá plackám pikantnost, chuť doladíme uzeným masem, škvarky, zeleninou, kysaným zelím nebo houbami. Do těsta na bramboráky se dá dokonce schovat i maso jako v receptu na řízek Ondráš.

Babiččiny plněné kulaté knedlíky provázely mnoho z nás dětstvím i mládím. Velké nadýchané koule z kynutého těsta, plné sezónního ovoce nebo švestkových povidel, posypané mákem, tvarohem a skořicí, zasypané cukrem a utopené ve žlouťoučkém másle - kdo by jim odolal?

Svíčková omáčka se nevaří ze svíček, jak si myslí malé děti. Je to silná omáčka z opečeného a špekem prošpikovaného hovězího masa, cibule a kořenové zeleniny. Rozmixovaná omáčka se zjemňuje smetanou a podává s knedlíkem. Fajnšmekři si dopřejí navíc smetanu, brusinky a kolečko citrónu pro dochucení.

Co kraj, to jiný koláč. Koláče a koláčky z kynutého těsta rozhodně patří do české kuchyně a jsou hlavním sladkým pečivem i moučníkem na tradičních oslavách a svatbách. Plní se mákem, ořechy, tvarohem, povidly nebo ovocem, sypou sladkou drobenkou a po upečení polévají rozpuštěným máslem s rumem. 

Řízky z vepřového či drůbežího masa nejsou sice českým vynálezem, ale na žebříčku nejoblíbenějších jídel patří na samý vrchol. Plátky masa, obalené v klasickém trojobale, jsou nejlepší smažené na sádle. Jako přílohu volíme brambory, bramborovou kaši nebo bramborový salát, ale k řízku je výborný i krajíc chleba.

Kulajda patří mezi několik top polévek, na které se recept dědí po generace. Základem jsou tvrdé lesní houby - čerstvé nebo sušené - ale nejlepší je směs obou. Polévku zjemníme smetanou, dochutíme koprem, ozdobíme smaženými kousky hub a doplníme vejci. Kdo neumí připravit zastřená, může je uvařit naměkko.

Jitrnice a jelítka jsou číslem 1 tradičních zabíjaček. Není to pochoutka, ke které se dostaneme pouze zabitím prasátka, ale jsou součástí nabídky každého řeznictví. Spolu s jitrničkami jsou velmi oblíbené prejty, tlačenky či ovar s křenem. Jitrnice a jelita nejvíce chutnají s chlebem či vařenými bramborami a kysaným zelím.

Guláš je sice maďarský pokrm, ale to nezabránilo Čechům, aby si ho přetvořili podle svých možností. Základ je stejný jako u klasického guláše - orestovaná cibule a mletá paprika. Maso použijeme hovězí, vepřové, drůbeží nebo zvěřinu, ale i salám, klobásy či špekáčky. Guláš nastavíme bramborami, fazolemi a zeleninou. 

Šoulet je sice židovské jídlo, ale patří mezi poklady české kuchyně. Je to směs hrachu a krup, někdy i fazolí, které uvařené promícháme se slaninou, osmaženou na sádle, s česnekem a majoránkou. Šoulet byl pokrm chudých, ale podával se i jako sváteční jídlo spolu s pečenou husou nebo kachnou a pořádnou porcí kysaného zelí.

Dršťková polévka je nesmrtelná. Je jedinou polévkou, která je neustále na jídelních lístcích všech možných hospod a restaurací. Má stejný základ jako guláš, ale místo masa jsou použity hovězí žaludky. Když nejsou dršťky, vaří se polévka z jejich náhražek - z hlívy ústřičné, z bedel nebo kotrče.

Vánočka i velikonoční mazanec jsou tradičním svátečním pečivem. Připravují se z kynutého těsta s vysokým obsahem másla a spoustou nasekaných mandlí a rozinek, namočených v rumu. Obě těsta si jsou velmi podobná, i když vánočku většinou dochutí voňavý muškátový oříšek a mazanec zase svěží citrónová kůra.

Stejně jako dršťková polévka i smažený sýr a vařené brambory nebo smažené hranolky patří do stálé nabídky českých restaurací. Obalujeme eidam, goudu, hermelín nebo tvarůžky. Pro lepší chuť sýr před obalením obložíme šunkou, zabráníme tím vytékání sýru z trojobalu. Smažáku sluší dobrá tatarská omáčka.

Jedním z neoblíbenějších pokrmů české kuchyně jsou kulaté knedlíky z bramborového těsta, plněné uzeným masem. Po uvaření poléváme knedlíky rozškvařenou slaninou a sypeme do hněda orestovanou cibulkou. Když není uzené, stačí měkký salám. Když není čas na tvarování knedlíků, připravíme bramborovou roládu.

Rajskou omáčku můžeme připravit z čerstvých rajčat, ale také z rajčatového protlaku. Je to rychlé jídlo, pokud máme zbytky vařeného hovězího masa nebo mleté maso, ze kterého uděláme kuličky či malé karbanátky a v omáčce je uvaříme. Děti si k ní pochutnají na těstovinách, jejich tatínkové dají přednost knedlíkům.

Buchtičky s vanilkovým krémem nebo řidším vanilkovým pudinkem milovaly svého času všechny děti. Mnoha z nich zůstala láska k buchtičkám se šodó až do současnosti. Maličké kostičky z kynutého těsta vytvoříme vkládáním omaštěných kuliček do pekáčku, kde po vykynutí a upečení dostanou hranatý tvar.

Bramboračka s houbami je typicky podzimní vydatnou polévkou, ale v oblibě je díky vlastním zásobám sušených hub po celý rok. Základem je orestovaná cibulka, kořenová zelenina, pokrájená na kostičky, brambory a čerstvé či sušené houby i s vodou, ve které se máčely. Polévka je tak hustá, že ji ani nemusíme zahušťovat moukou.

Jedním z paradoxů české kuchyně jsou španělské ptáčky, o kterých Španělé nikdy neslyšeli. Jde o plátky hovězího masa, které jsou naplněné vejcem, okurkou, párkem, cibulí a špekem a zabalené do roládek. Silná omáčka se připravuje i v jednodušší verzi jako rozlítaní ptáčci. Pokrm podáváme s rýží nebo s knedlíky.

Českým vynálezem, který je stálicí na všedním i svátečním stole, jsou obložené chlebíčky. Základem chlebíčků jsou plátky veky, potřené pomazánkou, máslem nebo bramborovým salátem, a obložené masem, šunkou, plátky sýra, vařených vajec, kyselých okurek a sterilovanou zeleninou. Už se vám sbíhají sliny?

Škubánky jsou hutné noky z vařených brambor, nastavených moukou. Propařené těsto tvarujeme lžicí, namočenou do rozpuštěného tuku, a na talíři je sypeme mletým mákem, cukrem a poléváme máslem. Zbylé škubánky můžeme osmažit na sádle a podávat s upečeným masem a dušeným špenátem či se zelím.

Ovarové koleno je převážně mužskou záležitostí. Vepřové maso vaříme v osolené vodě s bobkovým listem, česnekem, celou cibulí, pepřem a novým kořením i několik hodin, dokud neodpadává od kosti. Podáváme ho s křenem, hořčicí, chlebem a vychlazeným pivem. Nesnědené koleno můžeme dopéct v troubě a nakrájet na chleba.

Nejjednodušší oběd či večeře našich babiček je jídlo, které si na venkově vypěstovali sami chalupníci. Brambory, uvařené ve slupce, se podávají se solí, máslem a hrnkem mléka nebo podmáslí. Výborným doplňkem je osolený tvaroh nebo kysaná smetana. Zbylé brambory můžeme zpracovat na mnoho způsobů.