Zelenina je častou a důležitou složkou našeho jídelníčku. Dodává nám důležité živiny a vitamíny, poskytuje vlákninu, sytí nás a dává našim pokrmům šťavnatost, přirozenou chuť a barevnost. V našem přehledu se zaměříme na ta nejoblíbenější jídla, která chutnají i těm, kdo na zeleninu jinak často zapomínají.
Zelenina je plná barev, lákavá na pohled. Někdo si rád pochutná na syrové, ale jiný ji má raději podušenou nebo jinak tepelně upravenou, aby byla jemnější a lépe se kousala. Zaměříme se na ty nejběžněji dostupné druhy a i když se nám zelenina zdá stále dražší, ve srovnání s jinými potravinami vyjde vlastně docela levně.
Že máme jíst zeleninu, to do nás vtloukají od malička. Kolik je ale to opravdu správné množství? Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje sníst denně až 400 g ovoce a zeleniny celkem. Ideální…
Špenát je zelenina krásně barevná, velmi chutná a snadno dostupná po celý rok. Už nejen mražený špenát, ale také špenátové čerstvé listy se dají koupit kdykoliv. Nejobvyklejší je špenát dušený, podávaný s vařenými vajíčky a bramborami. Pochutnáme si ale zaručeně také na špenátové pizze, špenátových palačinkách, zapečených těstovinách se špenátem i na špenátu s gnocchi.
Mrkev je levná a běžně dostupná, můžeme ji strouhat do salátů, přidávat do polévek, do karbanátků i do pomazánek. Málokterý den nemáme ani kousek mrkve. V dušené podobě chutná báječně, příjemně sladká a krásně barevná se skvěle hodí k bramborám. Kdo chce, přidá ještě vejce nebo maso.
Květákové placičky málokoho nechají chladným, připravit je můžete z předem uvařeného nebo ze syrového květáku, ke kterému stačí přidat jen několik běžně dostupných surovin. Na ochucení se báječně hodí mletý muškátový oříšek, o příjemnou nadýchanost se postará bílkový sníh.
Fazolové lusky bývaly oblíbenou zeleninou našich babiček, snadno si je vypěstovaly na zahrádce a pak zavařily nebo zmrazily. S minimálním úsilím se můžeme touto chutnou zeleninou zásobit také my. Fazolky se výborně hodí do smetanové omáčky s bramborami nebo s knedlíkem a vajíčkem. Podobně chutný nebo ještě lepší je také mladý hrášek.
Hlávka zelí je další zeleninou, která se dá běžně koupit. Hlávka vydrží dlouho pěkná a můžeme z ní připravit také chutný a hodnotný salát zasyrova. Ovšem v zimě se rádi zahřejeme a k tomu nám výborně pomůže bílé nebo červené zelí, podušené na osmažené cibulce. Na zahuštění stačí najemno nastrouhaná brambora.
Lečo je nejen letní, ale také celoroční výtečné jídlo. Přebytek úrody rajčat a paprik snadno zmrazíme, ale uvařené lečo se dá celkem jednoduše zavařit. Když pak v zimě nevíme, co rychle uvařit, lečo je vždy dobré řešení. Chutná jen tak s pečivem, můžeme k němu přidat vejce a uzeniny. Lečo se dá použít i pod maso nebo na těstoviny.
Květákový mozeček je tak trochu retro pochoutkou. Nejprve květák rozebraný na růžičky uvaříme do poloměkka. Buď ve vodě nebo nad párou, pak růžičky pokrájíme nadrobno a dáme na zpěněnou cibulku. Ochutíme pepřem, osolíme a po chvíli vmícháme rozšlehaná vajíčka, která necháme srazit. Na talíři jen ozdobíme zelenou petrželkou a podáváme s bramborami nebo chlebem.
Cukety jsou další oblíbená zelenina, kterou jsme dříve pokládali za letní záležitost, ale dnes si ji můžeme běžně koupit i v zimě, a to dokonce mladé křehké plody. Z nastrouhané cukety scedíme přebytečnou vodu, přidáme nastrouhaný sýr, bylinky, případně i anglickou slaninu (kterou vegetariáni vynechají). Vmícháme sníh z bílků, prášek do pečiva a žloutky. Smažíme dozlatova malé placičky.
Dušená kapusta bývala oblíbeným jídlem našich babiček, dědečkové z ní tak nadšeni nebyli. Správně ochucená kapusta výborně chutná k vařeným bramborám. Hodí se k ní osmažená cibulka a podávat k ní můžeme třeba opečenou uzeninu, vezmou ji pak na milost i ti, kdo zeleninu jinak neradi.
Kysané zelí je na přípravu sice velmi jednoduché, ale přesto v různých rodinách po uvaření chutná odlišně. Může za to také koření a způsob zahušťování. Podle tohoto receptu k zahuštění použijeme strouhanou syrovou bramboru. Na posypání se výborně hodí osmažená cibulka. K zelí si uvaříme knedlíky a kdo chce, upeče maso. Výbornou a levnou alternativou jsou okmínované sójové nudličky na cibulce.
Placičky ze zeleniny se dají připravit z ledasčeho, třeba z brokolice. Příprava je snadná a rychlá, placičky buď usmažíme na oleji nebo upečeme v troubě. Kromě brokolice je potřeba mít jen mouku, vajíčka, sůl a olej na smažení. Z bílků ušleháme nadýchaný sníh a díky tomu budou nadýchané i placičky.
Pokud uvidíme při nákupu krásnou brokolici v akci, nic nebrání tomu, aby skončila v našem košíku. Výtečných jídel z ní je opravdu bezpočet a tato zelenina je kvůli svým výživovým vlastnostem velmi ceněná. Podle jednoduchého receptu ji zapečeme se sýrem, před zapékáním ji krátce povaříme a vývar spotřebujeme na polévku.
Možná si někdo nepotrpí na dušenou kapustu, ale kapustové karbanátky, to už je o něčem jiném. Do našeho receptu patří mleté maso a anglická slanina (vegetariáni tyto suroviny jednoduše nahradí sójovým granulátem a uzeným tofu). Neměl by chybět česnek, důležitá jsou i vajíčka a trocha strouhanky. Vytvarované placičky obalujeme ve strouhance a smažíme pozvolna na rozehřátém oleji.
Na hranolky nakrájený celer krátce povaříme, pak dáme na trochu oleje s kořením a párkrát proházíme. Hranolky rozprostřeme na velký plech, měly by mít kolem sebe dostatek místa, aby se nedusily, ale opékaly, a to krásně dozlatova a do změknutí. Na ochucení se hodí mletá paprika, kari koření a sušený česnek.
Plněné paprikys rajčatovou omáčkou bývaly báječnou obědovou klasikou našich babiček. Náplň paprik připravíme z mletého masa, které smícháme s nakrájenou cibulkou, vajíčkem a trochou strouhanky. Kdo nejí maso, může využít sójový granulát. K hotovým paprikám se hodí nejlépe knedlík nebo rýže. Omáčka je lehce pikantní.
Komentáře